Determination of the soil sampling grid

Laboratory soil analyses are an integral part of improving soil fertility and provide valuable information on soil nutrient supply. In the Czech Republic, the Central Inspection and Testing Institute for Agriculture (ÚKZÚZ) carries out regular agrochemical testing of agricultural soils (AZZP) at six-year intervals to determine soil pH and the availability of available phosphorus (P), potassium (K), magnesium (Mg), calcium (Ca), sulphur (S), aluminium (Al), copper (Cu), zinc (Zn) and manganese (Mn). The assessment of available nutrient supply is determined by the Mehlich III method. The average area per sample and the depth of injection depend on the crop (arable land, permanent grassland, hops, vineyards and orchards). For example, in the case of vineyards, the sample is taken from an average area of 2 ha and the depth of penetration is divided into categories 0-30 cm and 30-60 cm. In hops, the sample is taken from an average area of 3 ha and the depth of sampling is 40 cm, removing the top 10 cm of the soil layer. The average area of arable land per soil sample is 7 ha in the potato and fodder area and 10 ha in the beet and maize area. The depth of the penetration corresponds to the strength of the arable profile and is a maximum of 30 cm for arable land.

Table 1 The results of the AZZP can be found in different visualisations in LPIS, from which the results can also be freely downloaded in different formats.

Unfortunately, agrochemical testing of agricultural soils is not designed by its methodology for the needs of precision farming and variable fertilizer applications, yet it can greatly assist in making decisions about fertilizer application. Based on the results available in the LPIS, fertiliser priority plots can be identified. Then, in case of high variability of soil stock within a plot, it is recommended to consider variable fertilization (P, K, Mg and Ca). The first step is to establish a sampling grid for subsequent soil sampling.

An important parameter for the assessment of soil properties is the acquisition of a representative soil sample. Of course, the higher the number of samples, the more detailed the mapping will be. In precision agriculture, the density of sampling per sample varies between 1 and 5 ha, and the density should depend on the level of heterogeneity of the plot. In standard crop production, we recommend a sampling grid of between 3 and 5 ha/sampling on plots larger than 5 ha. On intensively cultivated land (typically vegetable production), we recommend a sampling grid of between 1 and 3 ha.

Podobně důležité, jako hustota vzorkování, je rozmístění odběrných bodů na pozemku. Pro popis variability půdních vlastností je využívána celá řada vzorkovacích schémat. Pokud heterogenitu pozemku neznáme, rozmístění vzorků volíme v pravidelné odběrové síti. Pravidelné vzorkování je uspořádané zpravidla do čtverců (Obr. 1 A), případně trojúhelníků.

Pokud máme alespoň základní informace o pozemku (výnosové mapy, stanovené produkční potenciály a další), je rozmístění vhodné provést podle těchto podkladových dat (Obr. 1 A). Správně stanovenou odběrovou sítí lze efektivněji zachytit variabilitu zásobenosti živin v půdě pro její lepší dosycení.

Obr. 1 Cíleným odběrem (B) na základě dostupných mapových podkladů lze efektivněji postihnout variabilitu půdních podmínek.

Vzorkování půdy doporučujeme provádět kontinuálně, kdy v rámci jedné sezóny není žádoucí vzorkovat více než 25 % orné půdy (čtyřletý cyklus), během kterého jsme schopni na vzorkované části pracovat s variabilitou živin v půdě.

Vysoké náklady na odběr půdních vzorků a následné laboratorní analýzy naznačují potřebu nepřímého měření půdních vlastností takzvanými on-the go senzory. Těmto senzorům se budeme v nadcházejících měsících více věnovat. V provozní praxi již dnes existují přesné NIR senzory pro měření obsahu živin (N, P, K) pro tekutá statková hnojiva. V rostlinné výrobě takto přesný senzor pro měření zásobenosti živin v půdě stále chybí.

Rádi bychom Vás touto cestou také upozornili na zázračné on-the-go senzory pro měření dusíku, fosforu, draslíku, pH, vlhkosti a vodivosti půdy. Nejedná se o měření skutečné koncentrace / zásobenosti živin v půdě. Tyto přístroje jsou využívány v hydroponii a nejsou vhodné pro polní, rostlinnou výrobu.

Obr. 2 POZOR toto není nástroj pro hodnocení zásobenosti živin v půdě (zdroj: AliExpress.com, foto ilustrační).

V případě vyrovnané zásobenosti živin v půdě je možné využít k tvorbě předpisových map pro zásobní hnojení záznamů dosažených výnosů v jednotlivých částech pozemku, vyjádřených výnosovou mapou. Záznam výnosové mapy ze sklízecí mlátičky je převeden pomocí odběrového normativu na dávku hnojiva. Následně je do produkčnějších částí pozemku aplikováno vyšší množství živin a naopak, aby se odebrané množství živin na části pozemku vrátilo ve stejném, ne-li vyšším množství zpět na své místo.

Neměli bychom ale opomenout kvalitu samotné výnosové mapy, která může být zatížena vysokým množstvím chybných záznamů, ať už vlivem špatné / žádné kalibrace nebo například pohybem dvou sklízecích a více sklízecích mlátiček.

Máte zájem o konzultaci, stanovení odběrné sítě, výnosového potenciálu nebo jiné řešení na míru Vaší farmy? Neváhejte mě kontaktovat.